Když jste měli v dětství štěstí, tak se vám podařilo přesvědčit své kamarády i známé rodičů, aby vám občas přinesli nějaký pohled, který dostali a nechtějí si ho schovat. A začala vaše sbírka.

Občas jste dostali (jako já) stejné pohledy, které ale šly vyměnit s někým, kdo jim také propadl. A to štěstí, kdy člověk našel kamaráda, jehož příbuzní pracovali přímo v tiskárně a domů občas přinesli nějaký pohled s chybou! Pravda, bylo nutné nějak zaplatit, ale vždycky se dalo dohodnout. Třeba na zaplacení lístku do kina. Ano, ano, vzpomínám, jak jsem dostala pět úžasných pohledů, na kterých byla folie, a to jejich hodnotu zvyšovalo. Protože kino vyšlo levněji, přibyla k zaplacení zmrzlina.

Někdy tahle vášeň člověku vydrží do dospělosti. To pak jezdí na sběratelské srazy, hledá určitou oblast pohlednic, která mu chybí a neváhá za to hodně zaplatit.
Také se ale stane, že jedno téma člověku nestačí, tak přejde na něco jiného. Třeba hrnečky z hradů a zámků. Nejprve si to koupíme, abychom měli připomínku, kde jsme byli na výletě a pak začneme vyhledávat památky, které jsme ještě nenavštívili, abychom si tam mohli pořídit další.
A postupem času se z hrnečků stane sbírka, kterou máme pyšně vystavenou.
Možná ale přijde den, kdy zjistíme, že hrnečky už nechceme a přejdeme na magnety. Ty jsou skladnější a než se nadějeme, tak díky naší vášni pro české památky získáme i slušnou sbírku dalších předmětů.
No jo, ale co když příbuzní jako by se domluvili, vás začnou obdarovávat keramickými figurkami. Přeci je nevyhodíte, že?
Vystavíte si je, a protože jsou monotematické, začnete se rozhlížet po dalších např. slonech, prasátkách, či psech.
A najednou vám dojde, že už zase zakládáte sbírku.
Ono je to lákavé, ale chce to se rozhodnout pro jednu věc. Jinak to nevypadá doma moc hezky a útulně.
Zato ušlechtilé sbírání známek, nebo mincí, to je něco docela jiného. Pravda, je to mnohem dražší koníček, než magnety, ale člověk má pocit, že ukládá peníze pro potomky.
Jestli dítě vidí, že se něčím takovým zaobíráte, určitě se bude chtít také věnovat sbírání.

Úplně na začátku možná začne nosit domů pro něj zajímavé kamínky a pyšně vám je předávat. Proč ne? Hlavně, aby člověk své děcko nenásilně nasměroval jinam, jinak si bude moct v obýváku udělat skalku.
Je fajn, když děti vyrostou a vy se můžete dál věnovat svému hobby, které možná bylo díky starostem o výchovu posunuto stranou. Můžete navázat. Nebo se staré sbírky zbavit a začít s něčím úplně jiným.
Nezáleží na tom, pro co jste se rozhodli. Důležité je, že vás to baví, jste ochotní za to vydávat peníze a věnovat čas hledání toho, co ještě nemáte. Hlavní je, aby vám váš koníček dělal radost.