Africký Národní park Serengeti je pravidelně svědkem velké události. Schyluje se k začátku pouti obrovského stáda, které láká vzdálená savana.
K více než milionu pakoňů se přidá asi čtvrt milionu zeber a doplní gazely. Těch je asi půl milionu. Začíná velká migrace afrických býložravců. Vyráží ze Serengeti a jejich cílem je keňský Národní park Masai – Mara. Čeká je cesta dlouhá osm set kilometrů, než dorazí na jeho pláně.
Dohled predátorů
Rozmanité stádo býložravých kopytníků doprovází i jiné druhy. Dravci, kteří zde nachází bohatou zásobu potravy. Jsou to lvi (asi 3000), levharti (asi 1000), hyeny skvrnité (asi 8000). Ve vzduchu hlídkují draví ptáci. Čekají na slabou chvilku členů stáda, které již cesta zmohla. Velké množství zvířat na této dlouhé pouti umírá v důsledku vyčerpání. Navíc musí překonávat vodní toky. To je vždy hodně nebezpečná etapa (hlavně v případě řeky Mara). Jsou plné hladových krokodýlů. Ti v té době mají také hody. Vzhledem k tomu všemu nebezpečí, které na cestě číhá, se není čemu divit, že mnoho členů stáda ji nepřežije. Je odhadováno, že do cíle nedorazí asi čtvrt milionu zvířat.
Co je žene na cestu?
Proč vlastně takové obrovské množství zvířat na nebezpečnou pouť vydává? Odborníci nemají v této otázce tak úplně jasno. Jsou tu některé zvláštní okolnosti. Stádo absolvuje tuto nebezpečnou cestu, kde je čekají extrémní podmínky a přijde o hodně svých členů, pravidelně každý rok. Dalším překvapivým zjištěním byl fakt, že zvířata nejdou za zelenými zavlaženými pláněmi. Překvapivě odcházejí do místa suššího. Divné, že?
Co zjistili vědci
Pročtedy odchází na nebezpečnou cestu do méně úrodných míst? Výzkumy odborníků, kteří se problematikou velké africké migrace zvířat zabývají, přináší zajímavá zjištění. Trvale zavlažená savana zvířatům i přes to, že přináší dostatek potravy, zkrátka nesvědčí z jiných důvodů. Dlouhodobý pobyt v místě, kde je vlhké klima jim může způsobovat nepříjemná plísňová onemocnění. Je také líhní obtížného hmyzu, především obávané mouchy tse – tse, způsobující spavou nemoc. Další zajímavým zjištěním bylo, že západní část Serengeti má trávy, které obsahují hodně fosforu a vápníku. To jsou prvky, které potřebují v hojném množství březí samice. Zvířata prostě ví díky svým instinktům, kdy mají kde být!
